Když se v roce 1967 začaly s uvolňováním politických poměrů obnovovat v některých československých městech tradice městských trhů, byla to tehdy doslova senzace. Soukromý sektor byl po nástupu komunistů k moci prakticky celý zlikvidován a zboží se vesměs nakupovalo v podnikových nebo družstevních prodejnách. Ty byly podřízeny centrální plánované ekonomice a prodávalo se v nich za centrálně pevně stanovené maloobchodní ceny. Tedy žádná konkurence. Podle toho to pak před pultem i za pultem těchto obchodů vypadalo – malý výběr a nedostatkovost některého zboží, na které se pak stály předlouhé fronty. To na tržnici pod Baťovým mrakodrapem ve Zlíně (tehdejším Gottwaldově) zavál každou středu a sobotu čerstvý vítr liberalismu. Stánkové stoly se prohýbaly pod horami čerstvé zeleniny a z kožených tašek nebo košíků vykukovali živí králíci či mladá kuřata. Své produkty zde volně, bez obalů nabízely vesměs staré venkovanky v lidových krojích a s šátky na hlavách a obešly se bez vah, kalkulaček i pokladen EET. Tomu se říká volný trh!
↧