Černobílé amatérské filmové záběry nás zavedou do střední Evropy v roce 1937. Ukazují především život v tehdejším Německu, který by se při neznalosti dějin jevil téměř idylický. V malebných vesničkách život klidně a mírumilovně plyne, nezasažen moderní civilizací, ale ani v ulicích větších měst a velkoměst nekypí takový ruch jako dnes, což je dáno hlavně nízkým počtem aut na silnicích. Prostranství měst tak působí mnohem vzdušněji. Při pohledu na usměvavé chodce a cyklisty by člověk neřekl, že ještě neuplynulo ani dvacet let od skončení první světové války a ta druhá, že už je na spadnutí. Jediné, co tak v diváku může vyvolat negativní konotace, jsou skupiny nacistické mládeže v hnědých košilích, které se potloukají v ulicích. Zvláštní je, že mezi tím vším se objevují i záběry Prahy – narazíte na ně v 19. minutě. Jako by to signalizovalo, co se na tehdejšího Československo již chystá. Jak víme, 15. března roku 1939 německá vojska hladce obsadila Prahu a potažmo celé Československo. Kdo z Čechů by v roce 1937 něčemu takovému věřil?
↧