Mezi lety 1945 a 1990 měla Albánie jeden z nejtvrdších režimů v Evropě a ocitla se v mezinárodní izolaci; nejprve přerušila kontakty se Západem a později i s východními zeměmi. Paranoidní diktátor Enver Hodža rozesel po krajině betonové bunkry, jejich počet se odhaduje na půl až tři čtvrtě milionu. Traduje se, že v zemi bylo více bunkrů než aut. Albánie je nikdy nemusela použít, komunismus se v této zemi s více než 3,6 miliony obyvatel zhroutil pět let po diktátorově smrti, v roce 1990. Bunkry tu však zůstaly a dál hyzdí krajinu. Dnes jsou z nich sklady, sýpky, některé chátrají a jsou opuštěné, v jednom se koná dokonce malý hudební festival. Najdete je všude – v horách, v údolích, na plážích, v moři, ba i v zahradách, na hřbitovech nebo před kostely. Do Albánie se vypravil fotograf David Galjaard, známý svými fotkami nizozemských bunkrů, aby nafotil tyhle bizarní betonové hříbky.
↧